Za posledním puchýřem 2016
Ve čtvrtek jsme se zastavili v Lánech, pan prezident byl doma , ale na sváteční oběd nás nepozval. Prohlédli jsme muzeum T.G.Masaryka s kávičkou. Další zastavení bylo v Buštěhradu v Muzeu Oty Pavla a k obědu zlatí úhoři také nebyli. Zážitkem byla z večerní prohlídka cukrovaru v Dobrovicích. Informace do sluchátek, proces výroby od bulvy až po moučkový cukr. Mají tam také lihovar ten jsme degustovali jenom z venku. Ubytováni jsme byli v penzionu Brada u Jičína. Ráno vypadalo nadějně, počasí polojasné a v Prachovských skalách to jenom trochu klouzalo. Na vyvrknutý kotník to však stačilo. Jiří s Helenou nám trochu zakufroval, ale v limitu jsme odjeli do Lomnice nad Popelkou. Sedmdesáti metrový skokanský můstek byl nádherný zážitek, pořádně tam fičelo a 350 schodů na vrchol můstku dalo také zabrat. V Semilech jsem se zastavili na oběd a prošli jsme si město s jelenem. Nedaleko za městem nás čekal další výstup na rozhlednu Kozákov. Už se smrákalo, vítr a mlhavý opar, rozhledy byly jenom na zapadající sluníčko v dáli. Večerní posezení v penzionu pod nádhernými scenériemi skal (namalovaných na zdi). V noci začalo pršet a sobotní ráno nebylo o nic lepší. Za prezentovali jsme se v Lázních Bělohrad jenom na deseti kilometrovou trasu na hrad Pecka. Pršelo s krátkým pauzami po celý den. Pěšiny a cesty zejména v polích ty byly pořádně blátivé. Prohlídka hradu, městečka a oběd nám ukrátil čekání na autobus zpět. Večer jsme se zúčastnili Puchýřové zábavy, kde bylo předáno královské žezlo puchýře do Bučovic na Moravu. Nedělní ráno bylo přímo azurové, odjeli jsme do Mladé Boleslavi a prohlédli si auto muzeum Škoda. Pauza na oběd s prohlídkou města byla pod Řípem v Roudnici nad Labem. Místní rozhledna a procházka městem. Poslední zastavení bylo v pivovaru v Krušovicích, který mně moc nenadchl a krušovické asi pít stejně nebudu. Jaké je moje hodnocení putování. Našlapali jsme kolem 30 km, poznali opět zajímavá místa, nasbírali jsme plno razítek a já 16 vizitek. Potkal jsem také 12 Honzíků a keškaři odlovili 34 keší. Pavel se o nás vzorně staral. Moc děkujeme.
Náhledy fotografií ze složky Za posledním puchýřem 2016